Ne vÅ¡ichni máme sklon k uÄení a vzdÄ›lávání. Je to vidÄ›t hlavnÄ› ve Å¡kole na konci Å¡kolního roku. NÄ›komu tam svítí jedniÄky a dvojky a nÄ›komu ty horší nebo úplnÄ› zlé známky. To ale nemusí znamenat, že ten student nejeví zájem vzdÄ›lávání. Má jenom jiné obory, kterým fandí a o které se zajímá. Ne vÅ¡ichni můžeme být uÄenci a mysliteli. VzdÄ›lávání jako takové nemusí souviset jenom z vÄ›deckými pracovníky a filozofy Äi mysliteli. Také se může jednat i o obyÄejné lidi. Protože vzdÄ›lávat se můžete ve vÅ¡em. ŘeknÄ›me si upřímnÄ› vÄ›dec sice dÄ›l výzkumy a možná i nÄ›co objeví ale urÄitÄ› nedokáže opravit takový motor v autÄ› nebo stroj na výrobu zmrzliny.

Ve Å¡kole získáváme základní informace z matematiky, fyziky nebo pravopisu. Jsou to základy, se kterýma nás uÄitelé pustí do svÄ›ta a je jenom na nás, jak je budeme dále rozvíjet. Jsou lidi, kteří ukonÄí základní a uÄňovské vzdÄ›lání a staÄí jim to naopak jsou takový kteří dÄ›lají i dvÄ› tÅ™i vysoké Å¡koly a pořád studují. Tohle se týká hlavnÄ› lékařů a vÄ›deckých pracovníků. JednoduÅ¡e vÅ¡ech tÄ›ch, kteří pracují v oborech vyvíjejících se mílovými kroky ku pÅ™edu. Tady je opravdu ne místÄ› vÄ›ta UÄit se! UÄit se! UÄit se! protože tÅ™eba poznatky o zcela nové metodÄ› léÄení můžou pomoct pacientovi ulehÄit léÄební proces a možná i délku léÄby.

A nejen tady platí že takové vzdÄ›lávání má smysl. Pomáhá nám taky vynalézat lidstvu prospěšné produkty. Takové léky, přístroje nebo metody. VzdÄ›lávání proto má smysl i význam i když se to nÄ›komu může zdát jako ztráta Äasu není tomu tak. Kde bychom dneska byly bez lidí, kteří poznáním a vynálezy pomohli lidstvu dostat se na dneÅ¡ní úroveň. A proto jestli u svého dítÄ›te spatříte takové sklony urÄitÄ› ho v tom podpoÅ™te nikdy nevíte, co může objevit nebo vynalézt. A jak může lidstvu pomoct ve vývoji. Tak aÅ¥ se daří vÅ¡em vÄ›dcům a myslitelům.