Snad každý rodiÄ chce, aby jeho dítÄ› mÄ›lo co nejvyšší vzdÄ›lání. A je to celkem pochopitelné, neboÅ¥ jim to dá Å¡anci na lepší zamÄ›stnání. Problém je v tom, že to také berou jako potvrzení toho, že jejich dítÄ› je chytré. JednoduÅ¡e Å™eÄeno, Äím vyšší Å¡kolu má, tím je, podle vÄ›tÅ¡iny lidí chytÅ™ejší.

 

A zdálo by se, že tomu tak může skuteÄnÄ› být, a také by tomu tak být mÄ›lo. OvÅ¡em skuteÄnost bývá mnohdy ponÄ›kud jiná. Nesmíme totiž zapomínat, že naÅ¡e Å¡kolství je více než na logickém myÅ¡lení postaveno na memorování. Logika se využije pouze v nÄ›kolika málo oborech, jako je například matematika.

 

 

To vÅ¡ak znamená, že úspěšní jsou spíše ti studenti, kteří mají dobrou paměť, spíše než ti, kteří jsou skuteÄnÄ› chytří. I to je koneckonců důvod, proÄ se říká, že titul dnes může získat prakticky každý. Spolu s dalším rozvojem podvádÄ›ní, založeným na využití moderních technologií, již není potÅ™eba, aby si ÄlovÄ›k danou vÄ›c pamatoval.

 

Lze tedy tuto situaci nÄ›jak zmÄ›nit? A chceme to vůbec? Zdá se totiž, že naprostá vÄ›tÅ¡ina lidí je se souÄasnou situací spokojena. Umožňuje totiž vystudovat například vysokou Å¡kolu mnohem více lidem, což pÅ™ináší peníze jak Å¡kolám samotným, tak i do státní kasy, pÅ™iÄemž obojí je samozÅ™ejmÄ› vítáno.

 

 

Bohužel to má také své negativní důsledky. V první Å™adÄ› je jím to, že vysokoÅ¡kolské tituly pomalu ztrácí na hodnotÄ›. Dnes již je bakalář to, co byl dříve maturant, a maturita v podstatÄ› nahradila uÄňovský obor v tom, že je to minimální požadavek tÅ™eba i na uklízeÄku Äi pokladní.

 

Následkem toho dochází v podstatÄ› k „hloupnutí“ spoleÄnosti, což je projevuje například ve volbách, kdy je Äím dál snazší pÅ™esvÄ›dÄit voliÄe prázdnými hesly a kdy získávají navrch i extrémistické strany. Co to pak nakonec znamená, můžeme snadno vidÄ›t sami. A v souÄasné dobÄ› se zdá, že není nic, co by tento proces mohlo zvrátit.