Na naší planetě existuje obrovské množství nejrůznějších druhů zvířat. Některá z nich jsou endemická, tedy žijící pouze v jedné jediné oblasti, další jsou zase v nejrůznějších variantách k nalezení po celé Zemi.

 

Tento druhý případ je v naprosté vÄ›tÅ¡inÄ› případů způsoben zásahem ÄlovÄ›ka, který si ony druhy aÅ¥ už vÄ›domky Äi nevÄ›domky pÅ™ivezl sebou na svých cestách – příkladem mohou být králíci, konÄ›, krysy Äi Å¡vábi.

 

 

Pak jsou ale i taková, která zásah ÄlovÄ›ka nepotÅ™ebovala, a která se rozšířila na vÅ¡ech kontinentech i bez toho, že by potÅ™ebovaly pomoc lidí. A z nich je zdaleka nejrozšířenÄ›jší liÅ¡ka. Tu najdeme skuteÄnÄ› vÅ¡ude, aÅ¥ už se jedná o tu polární z chladných podmínek až po feneka z pouÅ¡tÄ›. AÄkoliv jsou tyto druhy od sebe geograficky velmi vzdálené, stále se jedná o liÅ¡ky.

 

Je pak otázkou, proÄ se tak rozšířil zrovna tento druh. Jaké výhody mají oproti ostatním, že jsou tak úspěšné, a to i pÅ™esto, že jsou již po staletí konstantnÄ› loveny lidmi a kvůli své velikosti jsou mnohdy i cílem vÄ›tších predátorů, se kterými musí také soupeÅ™it o koÅ™ist?

 

 

Hlavní výhodou je zde jejich pÅ™izpůsobivost. Dokážou pÅ™ežít takÅ™ka v jakýchkoliv podmínkách, pÅ™iÄemž jejich solitární způsob života jim umožňuje zůstat skrytí. Navíc se i pomÄ›rnÄ› dobÅ™e množí a liÅ¡Äata mají velkou Å¡anci na pÅ™ežití.

 

Navíc nejsou ani vybíravé, pokud jde o jídlo. Spokojí se prakticky se vším, což je také důvod, proÄ například na vesnicích Äi ve mÄ›stech „rabují“ popelnice, podobnÄ› jako tÅ™eba mývalové. Téměř vždy si tak dokážou najít potravu a uživit se.

 

To vÅ¡e jsou také důvody, proÄ se je navzdory veÅ¡kerým snahám, zvláštÄ› v minulých staletích, stále nepodaÅ™ilo vyhubit. A je pravdÄ›podobné, že tomu tak bude i nadále. Máme tak alespoň jeden druh, o kterém si můžeme být téměř jisti, že prakticky za žádných podmínek nevyhyne. A to je pro naÅ¡i diverzitu jen dobÅ™e.